Ubytování: Penziony a hotely Doprava a strava: letecky s WIZZAIR Praha - Tirana a zpět Cena: Účastníci: Petr K., Boris, Radek, Ruda, Luboš, Drahoš, Petr L., Robert, Jirka Středa 12.6. Transport Třebíč – Praha, letecky do Tirany, transport z Tirany do Boge Po třinácti letech jsme se rozhodli zavítat znovu do severní Albánie. Měli jsme v plánu projet tehdejší etapy. Tentokrát jsme nenocovali pod stany, ale v hotelích a penzionech, které vyhledal a zamluvil hlavní organizátor Petr Kačírek. Účastníci: Petr Kačírek, Boris Hoffmann, Jirka Šťastný, Petr Lohnický, Ruda Doležal, Radek Fukas, Robert Kohl, Drahoš Pospíšil, Luboš Janek. Bohužel se cyklovýletu nezúčastnil dlouhodobý parťák Franta Řezáč z důvodu nemoci. Odjíždíme na ruzyňské letiště ve dvou partách. Z Třebíče od Řezáčů v 7.15 6 lidí a z Hrotovic 3 účastníci. Odbavení, až na pár opiček při vážení krabic proběhlo bez problémů. Plánovaný odlet letadlem společností Wizzair 13.40 byl asi 20 minut opožděný. Po otočce pod Prahou nabíráme kurz Albánie. Po necelých dvou hodinách letu nás Tirana přivítala jasným nebem a příjemným teplem. Petr s Borisem podle plánu vyzvedli auto Sharan, který nám bude sloužit k přepravě osobních věcí. My ostatní převážíme bedny s koly letištními vozíky k hotelu Best Western Premier Ark vzdálenému asi 300 metrů od letiště. Vybalování kol z přepravních krabic provádíme na chodníku před hotelem k nemalé pozornosti kolemjdoucích. Kola v rozloženém stavu překládáme do připraveného mikrobusu, který nás přepravil asi 130 kilometrů do místa prvního ubytování v osadě Bogë. Cestou před sídlem Dedaj poznáváme naše první nouzové nocležiště při minulém putování v roce 2011 a čerpací stanici naproti. Po dvacáté hodině jsme na místě v kempu Boga Alpine Resort. Máme příjemné ubytování v klidném místě. Kemp je poloprázdný, čistý. Vybalujeme věci z mikrobusu, auto odjíždí i s doklady Radka. Naštěstí řidič zastavuje na výjezdu z kempu a komplikace je zažehnána.1.den čtvrtek 13.6. Boge – sedlo Tethores - Theth Ráno moudřejší večera, takže většina mužstva sestavuje kola až po probuzení. Po půl desáté vyrážíme do sedel ke zdolání 1. etapy. Převoz auta tento den si vybrali Petr L. s Drahošem. Jede se po asfaltu. Postupně stoupáme do sedla 1690 m.n.m. a odtud pak sjezd do ubytování Bujtina Terthorija. Opět příjemné, klidné místo v krásné přírodě. Domácí pán nabízí připravit večeři, kterou přijímáme.
Po zabydlení se vydáváme do vesnice Thethi asi dva kilometry níže k řece. Tam po chvíli nacházíme most přes řeku a tehdy malý kemp. Ve stánku obsluhuje mladý muž. Při objednávce zjišťujeme, že je to malý Francesko před 13 roky. Milé setkání utužuje runda místní pálenky. Na fotkách z našeho webu, které jsme mu ukázali, zjišťujeme co vše se změnilo. Po návratu do ubytování a pak ještě v noci zaprší. Je to jediný déšť co zažijeme v letošní Albánii. 2.den pátek 14.6. Theth - Nderlysaj - Shkoder Vítá nás krásné čisté ráno. Po snídani připravíme kola a vydáváme se znovu do Thethi. Tento den převážel auto Radek. Vesnice se hodně rozrostla, nabízí množství ubytování. Podél řeky pokračuje asfaltová cesta, která po pár kilometrech končí a pokračuje zpevněnou širokou šotolinou. Je na co se dívat, řeka, skály a lesy. Míjíme vodní elektrárnu. Pokračujeme do údolí, až na starý most, jsme 320 m.n.m.. A teď to přijde. Je třeba nastoupat do 1240 m.n.m.. Asi po jednom kilometru potkáváme stavaře s těžkou technikou, která upravuje a rozšiřuje původní cestu. Prožíváme těžký 17 kilometrový výšlap po většinou hrubé šotolině. Pod vrcholem nás čeká příjemné občerstvení. Potkáváme tam dva Čechy, kteří džípy cestují v protisměru naší cesty. Sjíždíme po šotolině, první defekt postihne Jiřího. Výměna duše předního kola není obtížná a pokračujeme dál pěknými výhledy.
Z vesnice Prekal (220 m.n.m.) jedeme po asfaltu, čeká nás ještě 25 kilometrů. Na chvíli se zastavíme u historického mostu u Mes. Ubytování ve Shkodëru Petr našel nedaleko centra. Pěkná vilka Eagle’s Nest výhledem na město. Den končíme procházkou po městě.
3.den sobota 15.6. Shkoder - Koman Připravíme kola na dnešní etapu. Pro převoz auta je určen Lubo. Na doporučení pana domácího zastavujeme na snídani nedaleko v malé restauraci Sol. Posilněni se vydáváme na cestu, opouštíme město. Asi po hodince zastavujeme v občerstvení Leo, kde nás potěší vychlazené místní pivko Tirana. Přejíždíme hráz první přehrady na řece Drini s elektrárnou. Je pěkné teplé počasí, cesta není náročná. Špatná asfaltová cesta lemuje vodní plochu přehrady s pěknými výhledy. Po poledni jsme se zastavili, poseděli a občerstvili v malém kempu Ledi’s place umístěném nad jednou ze zátok přehrady. Pokračujeme dál do Komanu, kde nás čeká ubytování v kempu Kulla’e Vjetër vlevo za mostem přes řeku Drini. Jsme kousek pod druhou přehradou.
4.den neděle 16.6. Koman – Fushe Arres V devět hodin nám odjíždí trajekt přes přehradu, takže ráno má pevně stanovený časový plán. Luboš trošku nestíhá, ale vše nakonec zvládne. Auto tento den převáží Jiří. K přehradě to máme 2 kilometry s převýšením asi 100 metrů. Obávaný tmavý tunel před příjezdem k přístavišti měl na rozdíl minulé výpravy osvětlení, takže cesta k trajektu neměla žádný problém. Trajekty jsou tu připraveny dva. Je o to zajímavější sledovat organizaci, kdo má na který nastoupit. Je opět slunečno a teplo. Každý z nás si vybírá místo podle chuti. Někdo na horní palubě, někdo níže, místa je tu dost. Sledujeme krásné přírodní scenérie. Po 32 kilometrech plavby se před polednem dostáváme pod třetí přehradní jezero na řece Drini. Dobře naladěni nasedáme na kola a pokračujeme po asfaltové cestě. Jako na dlani máme první úsek, kdy je třeba vystoupat asi 400 výškových metrů a dostat se nad hráz přehrady. Je horko a stín v podstatě žádný. Pěkné zážitky z plavby berou brzy za své a všichni se soustředíme na zvládnutí asi hodinového výjezdu do kopce. Cesta dále lemuje přehradu s pěknými výhledy. Postupně stoupáme do 800 m.n.m. s tím, že několikrát sjíždíme k překonání vodních přítoků. Roberta pozlobí hřebík v zadním kole, defekt zkušeně zvládne a jedeme dál. Trápí nás opět horko. Asi po třiceti kilometrech se s úlevou osvěžujeme pitnou studenou vodou z udržované studánky.Dalším záchytným bodem je hotel Alpin, kam dojíždíme pozdě odpoledne. Doplníme tekutiny, někdo si dá i něco na zub. Charakteristikou hotelu je třímetrové vodní kolo na které přitéká voda z jezírka plného pstruhy. Už je vcelku příjemně, do cíle zbývá něco málo přes třicet km. V městečku Fusche-Arrez jsme ubytovaní v samém centru v Hotelu Internacional. Kola přenocují na chodníku před hotelem. 5.den pondělí 17.6. Fushe Arres – Rreshen - Bujtina Dini Ráno je zpestřeno stříháním Jirkova zámku na kolo, protože nenašel klíč. Okoukneme město v okolí hotelu, dáme snídaní a vyrážíme do další etapy. Auto tentokrát převáží Radek s Lubošem. První část cesty vede podél řeky Fan. Na pivečko zastavujeme na 18. kilometru v malé hospůdce. Po pár kilometrech začínáme stoupat. Projíždíme hornatou, částečně zalesněnou krajinou s mnohými výhledy. Vegetace se stínem není mnoho a tak potěší pítko na 31. kilometru. Krajina se příliš nemění. V údolích občas zahlédneme místní dálnici. Přestávku na oběd z vlastních zásob volíme ve stínu třech borovic. Do nejvyššího bodu dnešní etapy zbývá už jen několik kilometrů. Pak sjíždíme po vcelku pěkné členité silnici. U Rrëshenu se opět setkáváme s řekou Fan, kterou po několika kilometrech opouštíme a dojíždíme na ubytování do pěkného penzionu Bujtina Dini v klidné oblasti Katundi i Vjetër. Povečeříme opravdu v hezkém prostředí penzionu.
6.den úterý 18.6. Bujtina Dini - Zenisht - Burell Posnídáme venku před penzionem. Robert coby řidič pro tento den převáží naše zavazadla. Pár kilometrů se vracíme stejnou cestou, kterou jsme včera přijeli. Navštěvujeme městečko Rreshën, kde jsme se zastavili na náměstí na občerstvení. Proplétáme se vesničkami. Je opět horko a i když terén není příliš náročný máme toho celkem dost. Nečekaně se objeví malý hotel a tak s úlevou přijmeme na chvíli stín a pohoštění. Ve vesnici Perlat qendër se setkáváme s českými turisty, kteří nešetří naši cyklopartu obdivem. Cesta je různorodá od prašného povrchu po dobrý asfalt. Pokračujeme albánskou krajinou a cíleně zastavujeme v krámku ve vesnici Zenisht. Hledáme známé z minulé návštěvy v roce 2011. K našemu potěšení a jejich překvapení jsou zde pan majitel, jeho žena, dcera Sindi (24let) a další tři obyvatelé. Ukazujeme fotky z minula. Setkání je velice příjemné, padne i několik panáků rakije. Téměř po dvou hodinách se loučíme a pokračujeme do Burrelu. Ubytovaní jsme v hotelu Vila Bruci s výhledem do údolí.
7.den středa 19.6. Burell - Kruje Víme, že nás dnes čeká těžká etapa. Auto dnes převáží Radek. Po pár kilometrech za Burrelem končí asfalt a začínáme výrazně stoupat. Do sedla 1230 m.n.m. nás čeká asi 15 kilometrů s převýšením 840 metrů. Šotolina je hrubá, místy přechází v kameny. Je horko, zásoby tekutin se tenčí a víme, že do sedla není žádná vesnice. Nečekaně nás tedy potěší pítko asi 4 kilometry pod kopcem. Po dosažení vrcholu je to už celkem snadné. Najíždíme na asfaltovou silnici a následuje dlouhý sjezdík. Náš peloton se díky obtížnému stoupání značně roztrhal. Trošku pozlobila i komunikace a tak se stalo, že každá skupinka našla různá občerstvení. Setkáváme se až v Kruji. Ubytovaní jsme na kopci nedaleko hradu v penzionu Rooms Emiliano Castle. Máme pěkný výhled na celé město a v zapadajícím Slunci se v dáli odráží Jadran. Po večeři se seznamujeme se třemi českými děvčaty, které zavítaly do Albánie na několik dní.8.den čtvrtek 20.6. Kruje - Hotel u letiště Ráno se ještě podíváme na celou Kruji a okolí za plného světla. Dnešní etapa je krátká, snadná a celá po asfaltu. Jde pouze o sjezd k letišti. Auto převáží Jirka s Lubošem. Máme dost času a tak se ještě občerstvíme v Fushë-Krujë na zahrádce nedaleko sochy prezidenta George W.Bushe, který toto město v roce 2007 navštívil. Zbytek cesty k hotelu u letiště jedeme v silném městském provozu. Ubytujeme se, odpočíváme. Někteří si zaplavou ve venkovním hotelovém bazénu. Jsme rádi, že všechny bedny na kola jsou na místě, kde jsme je ponechali po příletu do Tirany. Zabalíme kola a dohodneme se na ranní přesun na letiště.
9. den pátek 21.6. letecky do Prahy a přejezd domů Vstáváme ve tři hodiny. Na recepci obdržíme snídani ve formě balíčku na cestu. Krabice s koly převezeme na letiště vozíky. Po odbavení odlétáme podle plánu v 6.55 opět letadlem společnosti Wizzair a před devátou hodinou přistáváme na pražském letišti Václava Havla. Chvíli jsme vyčkali na dohodnutá vozidla, naložili kola a vydali se k domovu. Zpáteční cesta proběhla bez problémů. Po dvou až třech hodinách jsme dojeli do svých domovů.
|