Chorvatsko 2023

Ubytování: Penzion Manjan v Krasnu a Penzion Holiday Home Relax v Maslenici

Doprava: vlastní auta - 3x

Účastníci: Petr K., Boris, Radek, Ruda, Franta, Petr L., Robert, Jarda, Jirka a Drahoš

Přípravná prosincová schůze a vyhlášení výsledků hlasování pro cyklovýlet v roce 2023 se konala v restauraci Kozlovna v třebíčské Alfě. Hlasování opět proběhlo podle nejspravedlivějšího hlasovacího systému D21, který vyvinul matematik a neúspěšný prezidentský kandidát Karel Janeček. Mezi návrhy destinací byl díky pečlivé Petrově přípravě od začátku horkým favoritem Chorvatský Velebit a tak se také stalo. Chorvatsko jasně zvítězilo ve variantě vlastní doprava a ubytování v penzionech. Vlastní pobyt jsme rozdělili na dvě destinace. První čtyři dny bylo zabukováno ubytování ve vesnici Krasno přímo v srdci severního Velebitu a na zbývající pobyt jsme měli zajištěno ubytování v Maslenici u moře. Chorvatsko má většina z nás spojené s krásným horkým počasím a průzračným mořem. Tentokrát to však bylo tak trochu jiné Chorvatsko - chladno, déšť a dokonce na některých cestách jsme museli s koly překonávat i sněhové závěje. Přijeli jsme zrovna těsně po velkých záplavách, kdy rozvodněná řeka Zrmaňa napáchala v okolí Obrovacu značné škody.

1.den pátek 12.5.Přejezd do Krasna

V pátek ráno kolem půl osmé vyrážíme směr Znojmo, kde je u čerpací stanice Shell tradiční setkání všech vozidel a ranní kávička. Podle původních plánů je nás o jednoho méně, neboť Luboše skolila chřipečka a neodvážil se cyklozájezd absolvovat. Jarda den před odjezdem při seřizování přehazovačky upadl tak nešťastně že si přivodil drobné odřeniny, naražené rameno a ke všemu prorazil o obrubník kevlarový rám svého MTB a tak musel naložit silniční trekinkové kolo.

Deštivý přejezd Rakouskem, Slovinskem s Chorvatskem proběhl bez problémů, takže kolem 16:30 přihasíme do vesnice Krasno, která leží v nadmořské výšce zhruba 750 m. Penzion Manjan bez problémů nacházíme a po rychlém ubytování vyrážíme do blízkého baru, který jsme při cestě vesnicí identifikovali jako otevřený. Posezení u Karlovačka využijeme k naplánovaní trasy na zítřejší den. Vzhledem k relativně příznivé předpovědi počasi se rozhodneme pro královskou etapu s výjezdem na Zavižan. Uzavřeme i sázky na to zdali Luboš po překonání virózy přijede později či ne. Po delší hádanici jaký způsob sázek zvolit se nakonec sázky uzavřely s tím, že každý vloží 5 euro na svůj tip. Kromě Rudy a mě tomu nikdo jiný nevěří. Luboš nakonec nepřijel, takže poražení přišli o 5 euro. Boris i přes svůj odpor nakonec podlehl nátlaku všech ostatních a založil ve svém jedinečném SW i peněžní deník pro naše útraty během pobytu.

2.den sobota 13.5. Krasno - Upon na Zavižan

DST 48,1 Km
RT 4:18
AVG 11,8 km/hod
1150vm

Cycle Route 13708002 - via Bikemap.net - Open Route in Bikemap App

Po vydatné snídani, kterou nám připravila paní hoteliérka v přilehlém baru hned vedle penzionu, vyrážíme přesně v 09:15 směr Zavižan. Zavižan je horský vrchol v národním parku Sjeverni Velebit. Celá část etapy až na Zavižan kopíruje trasu MTB závodu „Uspon na Zavižan“. Čeká nás stoupání až do 1594 m s tím, že většina trasy vede zmíněným národním parkem. Cyklostezka vede zpočátku po asfaltu, později se však změní na šotolinu. Počasí je sice velmi chladné, ale zatím aspoň neprší. Stoupání je plynulé a celkem nenáročné.

Po cca 10 km dojedeme k horské chatě Babiča Siča, která plní hlavně úlohu mýtnice na vstupu do národního parku. Nekompromisní strážce od každého z nás vybere 4 eura za vstup a po krátké svačince pokračujeme lesem po šotolině dál do kopce. Dojíždíme na rozlehlé parkoviště, kde končí motorizovaní turisté a dál k Zavižanu musí všichni pěšky anebo kolmo. Závěrečný trhák k horské chatě je zase po asfaltu. Místy se mezi mraky otevírají pohledy na moře a Kvarnerské ostrovy.

Na chatě dáváme Velebitskoje pivo, které nám dokonce chutná víc než Ožujsko nebo Karlovačko. Boris objedná i láhev Travarice a spolu s ním zapíjíme jeho nedávno narozené první vnouče. Venku mezitím přešla dešťová přeháňka a tak opouštíme horskou chatu a vydáváme se dolů po šotolinové cyklostezce směrem na východ. Naším cílem by dle naplánovaného itineráře měl být Obli Kuk.

Sotva vjedeme opět do lesa nevěříme svým očím. Před námi sněhové závěje rozbředlého sněhu, které pokrývají celou šířku cesty a tak musíme tlačit. Tato situace se během sjezdu dolů ještě několikrát opakuje.

Po 35 km dojíždíme opět na asfaltovou silnici a zvažujeme co dál. Ocelově šedé mraky nevěstí nic dobrého a pod hrozbou brzkého deště polovina z nás opouští myšlenku odbočit doprava směrem na Obli Kuk a pokračuje dál po asfaltu nejkratší cestou do Krasna. Petrové, Jarda a Boris však dodrží naplánovanou 65 km trasu a odbočku nahoru na Obli Kuk absolvují. Kupodivu oni v podstatě nezmokli, ale my, co jsme si to zkrátili, tak jsme přijeli na penzion do Krasna totálně promočení.

Na večeři vyrazíme do sousedního baru k paní Kožinové, jak jsme pracovně nazvali majitelku penzionu Manjan. Dobré čevapi zapijeme Velebitským pivem a ochutnáme i místní slivovičku a hruškovici.

3.den neděle 14.5. Pelíškový den

Předpověď na neděli o trvalém dešti se beze zbytku naplnila. Jediným naším programem bylo polehávání, četba a večeře u paní Kožinové. Naštěstí je večer v televizi MS v hokeji a tak sledujeme naše hokejisty proti Kazachstánu. Za každý náš gól v síti Kazachstánu dáváme hruškovici. Moc jich ale nebylo neb utkání skončilo naším vítězstvím pouze 5:1. Večer zakončí Ruda významnou řečí týkající se času našeho pondělního startu. Opoziční Borisův návrh na 08:31 se nesetkal s pochopením a tak platí dohoda o času 08:30, s kterým přišel v rámci svého projevu Ruda. Počasí by mělo být ideální a tak plánujeme etapu k moři do Sveti Juraj.

4.den Pondělí 15.5. Krasno - Sveti Juraj

DST 50,3 km
RT 4:23 hod
AVG 11,8 km/hod
vm

Cycle Route 13708267 - via Bikemap.net - Open Route in Bikemap App

Pondělní ráno je skutečně bez deště a i předpověď na celý den je nadějná. Rudou stanovený čas odjezdu na 08:30 je pro každého výzvou, takže ranní snídaně i příprava kol je poněkud v rychlejším tempu než jsme jinak zvyklí. Radek zjistil váznoucí pístky u zadní brzdy a tak nejlepší mechanici z naší družiny se je snažili rozpohybovat. Operace se však nezdařila a oprava skončila výtokem hydraulického oleje ze zadní brzdy na chodník před penzionem. Protože jsme nikdo rezervní olej ani pumpu neměli, tak se Radek tento den musel spokojit pouze s přední brzdou. Smůla byla, že byla naplánována cesta dolů k moři do Sveti Juraj. Takže se Radek musel ve sjezdu držet zpátky a čas od času nechat přední desky vychladnout.

Z Krasna nás čeká asfaltové stoupání lesem bez výhledů zhruba do 1000m a pak pak krátký sjezd do vesničky Oltari, kde na sebe navzájem počkáme. Po krátké poradě se rozdělíme na dvě skupiny. Vrcholové družstvo A jede po naplánované trase terénem s nastoupáním pod vrchol Omarič (1049m). Družstvo B (Radek, Jarda a já) jedeme kratší variantu pouze s asfaltovým sjezdem k moři do Sveti Juraj.

Po pár kilometrech sjezdu se před námi otevírají první výhledy na moře. Ostrovy Prvič, Goli Otok a Sveti Grgur se sice trochu ztrácí ještě v ranním oparu, ale je to nádhera. Takže často zastavujeme nejen kvůli vychladnutí Radkových brzd ale hlavně kocháním se výhledy na moře.

Vrcholové družstvo si na výhledů užilo také, ale předtím museli zdolat šotolinový výjezd pod Omarič a pak dál terénem po šotolině kolem vršku Velika glavica (924 m)

Sjezd končí ve Sveti Juraj, což je malé městečko ležící na pobřeží u Velebitského průlivu s velmí členitým pobřežím. Žije zde zhruba 960 obyvatel. Je zde malý přístav pro jachty, kde jsme i my na molu zakotvili s koly a v příjemné restauraci jsme poobědvali. Někdo si dal ligně na žaru za 9,5 euro, někdo mořskou rybku či těstovinový salát a k tomu Ožujsko a kávičku.

Zpáteční cestu volíme všichni stejnou a to asfaltové stoupání po stejné silnici, po které družstvo B sjíždělo dopoledne do Sveti Juraj. Jirka zkusil i nějakou zkratku, která se ale nakonec jako zkratka moc neukázala a znamenala nějaké ty metry navíc.

Večer opět posedíme v baru u paní Kožinové a sledujeme hokejové utkání našich proti Lotyšům. Utkání skončilo 3:3 a v prodloužení jsme nakonec prohráli. Takže byly pouze tři rundy pálenky neboli "lózy" jak ji nazývala paní domácí. Plán na příští den byl jasný - přejezd auty do Maslenice, která byla druhým místem ubytování našeho chorvatského putování.